česnek kuchyňský

 TRISTAN

PŮVOD: 

  Česnek kuchyňský TRISTAN byl vyšlechtěn opakovaným výběrem klonů z tuzemských odrůd s následnou kultivací in vitro a selekcí viruprostých regenerantů. Odrůda TRISTAN vznikla na šlechtitelské stanici TAGRO Červený Dvůr s.r.o. ve spolupráci s VÚRV Olomouc a v ČR registrována v r. 1998. Udržovací šlechtění provádí TAGRO Červený Dvůr s.r.o. 

POPIS A HOSPODÁŘSKÉ VLASTNOSTI: 

  TRISTAN je modrý česnek paličák pro podzimní výsadbu v lepších česnekářských oblastech. Vegetační doba je 260 dnů, je o 5 dnů ranější než odrůda TANTAL. Rostlina je středně vysoká se vzpřímenými listy modrozelené barvy, středně ojíněnými. Květní stvol nese středně velké pacibulky, jejichž počet je však vyšší než u odrůdy TANTAL. 
  Cibule je velká, ploše kulovitá, pevná s pravidelně uspořádanými stroužky. Barva cibule je smetanová s řídkými fialovými skvrnami. Fialová barva suknic je méně výrazná. V cibuli je průměrně šest stroužků vnějších a tři stroužky vnitřní. Stroužky jsou velké, polokruhovité, široké.
  Česnek TRISTAN je prostý viru žluté proužkovitosti cibule (OYDC), není však vůči němu odolný. Při množení sadby proto musí být chráněn před viroforními mšicemi prostorovou izolací a nesmí být vysazován v blízkosti chronicky nakažených, běžných odrůd česneku.
 Odrůda má zvýšenou odolnost proti houbovým chorobám (Bortytis fusárium) a velmi dobrou skladovatelnost (200 dnů v nevytápěném, větratelném skladu. Je odolný proti vymrzání. 

POUŽITÍ: 

   Česnek kuchyňský paličák TRISTAN nemá vyhraněné požadavky na oblast pěstování. Nejlépe se mu daří na lehčích hlinitých půdách, ale snáší i půdy kamenité. Je možné jej pěstovat ve vlhčích a chladnějších polohách, ale nejvyšší výnosy dává v polohách příznivějších. 

AGROTECHNIKA PĚSTOVÁNÍ – VÝROBA SADBY: 

   Česnek TRISTAN neklade zvláštní nároky na půdu ani předplodinu, nemá však následovat dříve než 5 let po cibulovině. Zařazujeme jej do II. tratě, potřeba živin v kg na ha: P 15–35kg ,K 50 – 100 kg, N před výsadbou 60 kg, během vegetace 30 kg/ha. Nejvhodnějším obdobím pro výsadbu je druhá polovina měsíce října až do konce listopadu. Stroužky mají do zimy zakořenit, listy však nemají prorůst půdou. Před výsadbou se stroužky namáčejí ihned po rozloupání cibulí v suspenzi fungicidu po dobu 20 minut. Po okapání a částečném oschnutí se mohou stroužky vysazovat. Není-li možná okamžitá výsadba, stroužky se urychleně osuší, nejlépe proudem vzduchu (do 20oC) a uloží v suchém a studeném skladu. Nedoporučujeme dělit cibule a mořit stroužky do zásoby na dobu delší než 7 – 10 dnů před výsadbou.
   Sázíme do hloubky 5 – 6 cm, do vzdálenosti 10 – 15 cm od sebe. Při 30 cm meziřádkové vzdálenosti se na 1 ha spotřebuje 250 – 370 000 stroužků, tj. 10 – 15 q sadby, v případě širších řádků úměrně méně. Před výsadbou česnek je potřeba namořit proti houbovým chorobám povolenými přípravky. Na jaře jak stoupnou teploty na 10oC je nutné provést ochranu porostu česneku proti houbomilce česnekové bez ohledu na to zda česnek začíná vzcházet nebo ještě není vzešlý. Po 14 dnech postřik opakujeme. Používáme povolené v koncentracích uváděných v metodikách. V průběhu vegetace, v případě zaplevelení trávovitými pleveli nebo pýrem je možné využít herbicidy na ochranu proti širokolistým plevelům a herbicidy. Vhodnější je ale mechanická likvidace plevelů plečkováním, neboť zkypřený povrch půdy a přístup vzduchu vytváří příznivější podmínky k růstu česneku. Za suchého jara je prospěšná závlaha o dvou dávkách po 20 – 30 mm, před sklizní nejméně 3 týdny nezavlažujeme. Doporučujeme odstranit květní lodyhu vytažením z rostliny, nebo lépe odlomením toulce s pacibulkami. Zákrok zvyšuje výnos cibulí o 15 – 20%.
 TRISTAN se obvykle sklízí v polovině měsíce července a zralost nám signalizuje napřimování spirálovitě stočených květních lodyh, které jsme pro tento účel na několika rostlinách neodstranili. Česnek se nesmí nechat přezrát, jinak se snižuje soudržnost cibulí. V lehkých půdách se cibule při sklizni vytahují, v těžších podorávají a sbírají. Optimální uskladnění po sklizni je, že se stvol nezkracuje a cibule s celou natí se svazují do malých snopků, Tyto se zavěsí na drát do průvanu. Po proschnutí se zkrátí stvol nať i kořeny. Cibule se ukládají do vrstvy za stálého větrání tak, aby rychle oschly. Při skladování ve velkém se musí snižovat teplota větráním až na 3 oC, protože již za teploty 4 - 8 o C a při zvýšené relativní vlhkosti vzduchu nad 70 – 75% cibule začnou vytvářet kořání.
   Výnos se pohybuje v závislosti od podmínek pěstování od 5 do 8 t z ha