česnek kuchyňský 

TARLY

PŮVOD: 

  Česnek TARLY byl vyšlechtěn opakovaným výběrem z krajových odrůd z Jihočeského kraje s následnou kultivací in vitro a selekcí viruprostých regenerantů. Odrůda TARLY vznikla na šlechtitelské stanici TAGRO Červený Dvůr, spol. s r.o., v ČR byla registrována v r. 2019. Udržovací šlechtění provádí TAGRO Červený Dvůr, spol. s r.o. 

POPIS A HOSPODÁŘSKÉ VLASTNOSTI: 

   TARLY je česnek nepaličák pro podzimní výsadbu v česnekářských oblastech. Vegetační doba je 235 dnů. Rostlina je středně vysoká se vzpřímenými až polovzpřímenými širokými listy středně zelené barvy, středně ojíněnými. Květní stvol se nevyskytuje.
   Cibule je velká, kulovitá, pevná s nepravidelně uspořádanými stroužky a s poměrně silnými vnějšími suknicemi. Barva cibule je žlutavě bílá, antokyanové pruhy nejsou. Stroužky jsou velké, polokruhovité, zde se může antokyanové zbarvení vyskytovat.
   Česnek TARLY je prostý viru žluté proužkovitosti cibule (OYDC), není však vůči němu odolný. Při množení sadby proto musí být chráněn před přenosem mšicemi a jinými vnějšími vlivy prostorovou izolací a nesmí být vysazován v blízkosti chronicky nakažených, běžných odrůd česneku.
   Má velmi dobrou skladovatelnost (220 dnů v nevytápěném, větratelném skladu), není náchylný ke skladištním chorobám a je odolný proti vymrzání. 

POUŽITÍ: 

   Česnek kuchyňský nepaličák TARLY nemá vyhraněné požadavky na oblast pěstování. Nejlépe se mu daří na lehčích hlinitých provzdušněných půdách, ale snáší i půdy těžší. Nevhodné jsou půdy těžké a zamokřené, kde hrozí velké riziko napadení houbovými chorobami. Je možné jej pěstovat ve vlhčích a chladnějších polohách, ale nejvyšší výnosy dává v polohách příznivějších. Sklízí se v době, kdy nať většiny rostlin začne žloutnout a poléhat. 

AGROTECHNIKA PĚSTOVÁNÍ – VÝROBA SADBY: 

   Česnek TARLY neklade zvláštní nároky na půdu ani předplodinu, nemá však následovat dříve než 5 let po cibulovině. Zařazujeme jej do II. tratě, potřeba živin v kg na ha: P 15–35 kg, K 50 – 100 kg, N před výsadbou 60 kg, během vegetace 30 kg/ha. Nejvhodnějším obdobím pro výsadbu je druhá polovina měsíce října až do konce listopadu v době, kdy teploty poklesnou trvale pod 10°C. Stroužky mají do zimy zakořenit, listy však nemají prorůst půdou.
   Sázíme do hloubky 6 - 8 cm, do vzdálenosti asi 10 cm od sebe. Při 30 cm meziřádkové vzdálenosti se na 1 ha spotřebuje 210 – 300 000 stroužků, tj. 10 – 15 q sadby, v případě širších řádků úměrně méně. Před výsadbou česnek je potřeba namořit proti houbovým chorobám povolenými přípravky. Na jaře jak stoupnou teploty na 10oC je nutné provést ochranu porostu česneku proti houbomilce česnekové bez ohledu na to, zda česnek začíná vzcházet nebo ještě není vzešlý. Po 14 dnech postřik opakujeme. Používáme povolené v koncentracích uváděných v metodikách. V průběhu vegetace, v případě zaplevelení trávovitými pleveli nebo pýrem je možné využít herbicidy na ochranu proti širokolistým plevelům a herbicidy. Vhodnější je ale mechanická likvidace plevelů plečkováním, neboť zkypřený povrch půdy a přístup vzduchu vytváří příznivější podmínky k růstu česneku. Za suchého jara je prospěšná závlaha o dvou dávkách po 20 – 30 mm, před sklizní nejméně 3 týdny nezavlažujeme.
   TARLY se obvykle sklízí začátkem měsíce července a zralost nám signalizuje poléhání listů k zemi. Česnek se nesmí nechat přezrát, jinak se snižuje soudržnost cibulí. V lehkých půdách se cibule při sklizni vytahují, v těžších podorávají a sbírají. Optimální uskladnění po sklizni je, že se rostlina nezkracuje a cibule s celou natí se svazují do malých snopků. Tyto se zavěsí do dobře větratelného prostoru a nechají úplně proschnout.
   Po proschnutí se zkrátí nať i kořeny. Cibule se ukládají do vrstvy za stálého větrání tak, aby rychle oschly. Při skladování ve velkém se musí snižovat teplota větráním až na 3oC, protože již za teploty 4 - 8 o C a při zvýšené relativní vlhkosti vzduchu nad 70 – 75% cibule začnou vytvářet kořeny.
   Výnos se pohybuje v závislosti od podmínek pěstování od 4 do 6 t z ha.