jetel zvrhlý 

TÁBORSKÝ

PŮVOD:

Jetel zvrhlý TÁBORSKÝ byl vyšlechtěn na šlechtitelské stanici Červený Dvůr výběrem z krajových odrůd pěstovaných na Táborsku a povolen v roce 1960.

POPIS A HOSPODÁŘSKÉ VLASTNOSTI:

Jetel zvrhlý TÁBORSKÝ má vzpřímený až polovzpřímený vysoký trs. Lodyha je silná, světle zelená, na průřezu dutá, proti poléhání středně odolná. Olistění je velmi dobré (45 – 60 %), list středně velký, tvarově a velikostně nejednotný. Květní hlávky jsou středně velké, nasazení květů vyrovnané a bohaté. Semeno je středně velké, HTS činí 0,72 – 0,80 g.

Jetel zvrhlý TÁBORSKÝ je odrůda středně pozdní, vhodná do skromnějších klimatických a půdních podmínek. Vyhovují mu vyšší chladné polohy. Velmi dobře se uplatňuje na těžkých a studených půdách. Odrůda TÁBORSKÝ je jednosečná, v příznivých podmínkách poskytuje i druhou seč. Je víceletá (2 – 3 užitkové roky) za příznivých podmínek vytrvává na stanovišti ještě déle. Je o něco pozdnější než jetel luční, v roce setí roste rychle, proto se hodí velmi dobře k setí bez krycí plodiny pro sklizeň píce v běžném roce. Je poměrně náročná na vláhu, v chladnějších a vlhčích polohách poskytuje vysoké výnosy. Vzdoruje mrazům a pravidelně dobře přezimuje. V osevním postupu je mnohem snášenlivější než jetel luční. Sám po sobě může následovat již po třech letech, po jeteli lučním po 3 – 4 letech.

POUŽITÍ:

Jetel zvrhlý TÁBORSKÝ je velmi vhodný do jetelotravních směsí na dva až čtyři roky, zvláště ve vyšších polohách a na vlhčích stanovištích. Snese dlouhodobé zamokření. Velmi dobře se uplatňuje ve směsích pro dočasné a trvalé louky. Je nepostradatelným komponetem do trvalých lučních a pastvních směsí v podhorských a horských oblastech, kde se dokáže v porostu udržet i vysemeňováním. Jeho píce je pro zvířata poněkud hořká a nehodí se zkrmovat monodietně koním. V jetelotravních směsích jeho podíl (do 10%) je pozitivní a zvířata takovou píci dobře přijímají.

SEMENÁŘSKÁ AGROTECHNIKA:

Pro pěstování na semeno jsou nejvhodnější půdy hlinité, hlinitopísčité, ne však výsušné. Nevhodné jsou také lokality zamokřené a studené, přestože pro pěstování na píci jsou vhodné. V osevním postupu jej zařazujeme jako 2. následnou plodinu po hnojené okopanině. Jetel zvrhlý TÁBORSKÝ může následovat po sobě za 3 – 4 roky. V roce zásevu hnojíme krycí plodinu s omezenou dávkou dusíku (40 kg), v užitkovém roce již nehnojíme. Dávka hnojiva před setím se řídí rozborem půdy, ale obvykle činí: 40-50 kg N, 60 kg P a 100 kg K/ha Proti jeteli lučnímu má skromnější nároky na vápno a fosfor. Snese dobře i kyselé prostředí. Sejeme jej do krycí plodiny kolmo na směr řádků, v řádcích 20 – 25 cm, nebo nakoso s výsevkem 10 – 12 kg/ha, do hloubky 1 – 2 cm. Po zasetí utužíme půdu nejlépe cambridge válci. Krycí plodinu volíme přednostně takovou, která se sklízí na zeleno nebo GPS (jarní pšenice, jarní směsky, oves). Pokud se seje přece jen do krycí plodiny, kterou sklízíme na zrno (jarní ječmen, jarní pšenice) je třeba bezpodmínečně snížit výsevek krycí plodiny na 80 max. 100 kg/ha. Pozor na chemickou ochranu proti plevelům, neboť jetel zvrhlý nesnáší přípravky na bázi MCPA a je jimi likvidován (na rozdíl od jetele lučního)! Proto je ve fázi 2 – 3 pravých listů jetele zvrhlého v krycí plodině možné použít např. jen BASAGRAN. , na podzim KERB. Ihned po sklizni krycí plodiny odklidíme posklizňové zbytky a na podzim provedeme strništní seč. Pokud je porost úplný, s přezimováním nejsou problémy. Sledujeme výskyt hrabošů, při přemnožení je hubíme (STUTOX a pod.) Na jaře porost přiválíme těžkými vály a během vegetace odstraňujeme příměsi, které znehodnocují kvalitu osiva. Jedná se především o šťovíky, silenku a zvláště nebezpečná je kokotice jetelová. Tu je nutné bezpodmínečně odstranit a místo jejího výskytu vypálit. V období do konce měsíce dubna, lze ještě použít herbicidy proti heřmánkovci přímořskému a šťovíku (BASSAGRAN, ASULOX), ale pozdější aplikace již negativně působí na nasazení květů.

Semeno jetele zvrhlého sklízíme zásadně z 1. seče. Sklizní 1. seče na zeleno a ponecháním porostu do 2. seče se připravíme minimálně o 50 % výnosu semene. Jetel zvrhlý TÁBORSKÝ dozrává zpravidla v období obilních žní, počátkem srpna. Porost je zralý, pokud je 80 – 90 % hlávek hnědých, semeno vybarvené (světle až tmavě zelené) a lze jej z hlávky vydrolit. Asi 5 – 6 dnů před sklizní porost desikujeme přípravkem REGLONE s přídavkem smáčedla v dávce 3 – 4 l/ha a sklízíme kombajnem, který je vybaven drhlíkem. Sklizené semeno ihned dosoušíme, nejlépe na roštové sušce. Jetel zvrhlý pěstujeme na semeno jeden užitkový rok.

Výnosy semene jetele zvrhlého TÁBORSKÉHO se pohybují podle podmínek pěstování a průběhu počasí od 0,2 do 0,5 t/ha. Semenářský porost v osevním postupu, vzhledem k tomu, že je sklízen z 1. seče, je velmi vhodnou předplodinou pro ozimou řepku a časně seté obiloviny.