mrkev krmná 

TÁBORSKÁ ŽLUTÁ

PŮVOD:

Byla vyšlechtěna na Státní výzkumné stanici zemědělské v Měšicích výběrem z krajové odrůdy z Královéhradecka a povolena v ČR v r. 1950. Od této doby provádí šlechtitelská stanice Červený Dvůr udržovací šlechtění.

POPIS A HOSPODÁŘSKÉ VLASTNOSTI:

TÁBORSKÁ ŽLUTÁ má kořen středně dlouhý od 12 do 26 cm, převážně válcovitě kuželovitý, žlutý, zakončení kořene pološpičaté, někdy s tupou špičkou. Dužina je převážně intenzivně žlutá, vyskytují se však (až jedna třetina) kořeny oranžově žluté. TÁBORSKÁ ŽLUTÁ dává vysoké výnosy kořenů (70 až 100 t/ha) se středním obsahem sušiny a cukru a nižším obsahem karotenu (1 – 3 mg/100 g sušiny). Je odolná proti chorobám, proti krátkodobému zamokření, nebo naopak vůči suchu. Její výhodou je ekologická nenáročnost a odolnost proti vybíhání.

POUŽITÍ:

Krmná mrkev TÁBORSKÁ ŽLUTÁ je šťavnaté krmivo, které zvyšuje stravitelnost celé krmné dávky. Zvláště cenné jsou její velice příznivé dietetické účinky a biologická hodnota, která ji předurčuje především ke zkrmování plemeníkům, sportovním koním a v neposlední řadě drobným hospodářským zvířatům (králíci, slepice atd.). Je méně náročná na prostředí než krmná řepa. Snáší suché půdy, nevhodné jsou zamokřené půdy. Velmi dobře se uplatňuje v nížinách v sušších oblastech, kde se nedaří krmné řepě a ve vyšších polohách, protože asimiluje i při nízké teplotě. Velmi dobře snáší chladno a mrazy až do –5°C.

Pěstovat je ji možné jako hlavní plodinu, či podplodinu. Vhodná krycí plodina je především mák, řepka, je možné ji vysévat i do obilovin.

SEMENÁŘSKÁ AGROTECHNIKA:

Pro pěstování krmné mrkve TÁBORSKÁ ŽLUTÁ jsou vhodné půdy středně těžké až lehčí. Nevhodné jsou půdy studené a zamokřené a vyšší polohy, kde krátké vegetační období neumožní vyzrání a snižuje klíčivost semene.

Krmná mrkev je dvouletá rostlina, v prvním roce tvoří kořen a sazečky a v následujícím roce vytváří květy a semena. Z této biologie vycházejí i dvě možnosti pěstování semene:

• Klasická technologie:

Výsev sazečkové generace krmné mrkve TÁBORSKÁ ŽLUTÁ provádíme časně zjara do půdy vyhřáté na 5°C v čisté kultuře. Sejeme do dobře připravené půdy secími stroji s běžným výsevným ústrojím v množství 3 – 5 kg/ha, řádky volíme podle mechanizace, kterou máme k dispozici pro sklizeň, zpravidla se jedná o 30 – 50 cm. Hnojíme v dávce 60 – 100 kg N/ha, 30 – 50 kg P/ha a 100 – 120 kg K/ha. Je třeba zdůraznit, že výživa v prvním roce sazeček má přímý vliv na výnos semene v příštím roce. Zvlášť hnojení P a K se již nedá nahradit hnojením k semenici. Po zasetí přiválíme, po vzejití je samozřejmě vhodné plečkování, ale v současné době jsou povoleny velmi účinné herbicidy proti širokolistým i lipnicovitým plevelům, takže porost lze udržet v bezplevelném stavu po celou dobu vegetace. Jedná se přípravky např. GESTAGARD 80, AFALON, FUSILADE SUPER apod. V případě, že porost je v řádcích příliš hustý, převláčíme ho naostro lehčími branami (napříč řádků) v době kdy má mrkev 3 – 4 pravé listy. V průběhu vegetace aplikujeme insekticid proti pochmurnatce mrkvové, jejíž larvy ohrožují skladovatelnost mrkve. Sklizeň provádíme obvykle v první polovině října, kdy kořeny jsou již vyzrálé. Nať seřezáváme na výšku 1 – 2 cm a kořeny ukládáme do přepravek, beden, nebo volně do skladovacích prostorů. Pokud máme možnost kořen namořit namáčením v roztoku fungicidu (např. ROVRAL FLO, DITHANE M45), určitě to doporučujeme. Objekty určené pro skladování sazeček krmné mrkve vybíráme podle možnosti udržení stálé nízké teploty a dostatečné vlhkosti.

Vhodné jsou sklepy, bramborárny a podobně. Uložená sazečka snáší i teploty pod bod mrazu, ale bez výkyvů, vlhkost je třeba vyšší než u brambor. Optimální teplota při skladování je 1°C a relativní vlhkost 95%. Je možné skladovat sazečky i v krechtech, zabezpečíme-li dostatečnou ventilaci. Ztráty jsou ovšem vyšší a dosahují 30 – 50% hmotnosti.

Na jaře je vhodné opakovat moření fungicidy a ihned sazečky vysazovat na pole do sponu cca 50 x 30 cm. Během vegetace aplikujeme pesticidy: proti plevelům, výše uvednými herbicidy a škůdcům (insekticidy DECIS, ZOLONE a pod. proti klopuškám a makadlovce kmínové podle metodik). Do vzdálenosti 500 m od kvetoucího porostu se nesmí vyskytovat kvetoucí mrkev obecná lesní, nebo-li "mrkvous" – tu je třeba likvidovat ! Pracovníci ÚKZÚZ provádí celkem tři přehlídky , dvě polní sazečky i semenačky a jednou uskladněnou sazečku před výsadbou. Sledují zaplevelení, vyrovnanost, choroby a izolační vzdálenost výskytu mrkve obecné .

Zralost semene krmné mrkve se projevuje hnědnutím a uzavíráním okolíků, ty se později znovu otevírají a semeno vypadává. Nejvhodnější doba ke sklizni je tehdy, když je většina okolíků sevřena a následně se otvírá, semeno je vyzrálé a má šedohnědou barvu. Sklízíme přímo kombajnem s použitím drhlíku a semeno ihned dosoušíme na vlhkost 14%. Výnos se pohybuje od 0,8 do 1,2 t/ha.

2) Přímá množitelská metoda

Spočívá v tom, že rostliny jsou na stanovišti od zásevu do sklizně osiva. Hnojíme stejně jako při klasickém pěstování, ale zásev provádíme v období od 25.7. do 15.8. tak, aby kořen krmné mrkve měl přes zimní období průměr 5 – 8 mm (v síle tužky). V tomto stádiu je totiž mrkev nejvíce odolná mrazu. Množství vysetého osiva, hloubka i rozteč řádků zůstává stejná, rovněž tak i ošetřování a sklizeň v následujícím roce. U této technologie odpadají náklady se sklizní sazeček a jejich skladováním a výsadbou, ale zvyšuje se nebezpečí vymrznutí porostu, poškození hraboši a polní zvěří během zimního období a výnos je nejistý. K uznání osiva je nutná následná vegetační zkouška na pracovišti ÚKZÚZ.