kostřava luční

TAMPA

PŮVOD: 
Kostřava luční TAMPA byla vyšlechtěna v TAGRO Červený Dvůr spol. s.r.o výběrem vhodných původů odrůdy Trofej, jejich křížením s vybranými genotypy evropských kostřav lučních a následnou selekcí zaměřenou na vytrvalost, výnos hmoty, semene a odolnost proti listovým chorobám. Odrůda byla registrována v roce 2023 v ČR.

POPIS A HOSPODÁŘSKÉ VLASTNOSTI: 
TAMPA je víceletá až vytrvalá, volně trsnatá středně vysoká tráva ozimého charakteru. Do první seče obrůstá bohatě listy i stébly, do dalších sečí nemetá. Růstový habitus v metání polovzpřímený až střední. Doba metání střední. Rychlost jarního růstu vysoká. Hustota obrůstání po sečích je středně vysoká. Výnosy zelené hmoty jsou středně vysoké, výnos suché hmoty střední až vysoký. Je odolná proti napadení komplexem listových skvrnitostí trav. Po seči rychle obrůstá, stéblo je středně jemné, květenství dlouhé. Dává vysoký výnos semene, hmotnost tisíce semen činí 2 g. Je odolná proti napadení komplexem listových chorob. TAMPA je výkonná odrůda jak pro luční, tak především pro pastevní využití. Výnos zelené a suché hmoty v prvních sečích ve všech užitkových letech je velmi vysoký, celkový výnos zelené a suché hmoty v roce je vysoký. Stravitelnost píce je velmi dobrá. 

POUŽITÍ: 
Dobře se uplatňuje od nížin až po horské pásmo na všech půdách, při přebytku i nedostatku vláhy, při slabé až střední zásobě živin. Není náročná na půdní a klimatické podmínky. Nejvhodnější jsou půdy střední až lehčí v bramborářské oblasti. Její všeobecné uplatnění je do směsí pro trvalé louky a především pastviny, kde je schopná i s nižší, nebo střední intenzitou výživy podávat vysoké výnosy. Využití nachází i v krátkodobých i jednoletých jetelotravních směskách.

SEMENÁŘSKÁ AGROTECHNIKA: 
TAMPU doporučujeme vysévat na jaře do krycí plodiny se sníženým výsevkem 120-100 kg/ha, nejlépe do jarní pšenice a pokud ji sejeme do jarního ječmene, je nutné snížit výsevek až na 80 kg/ha. Výsev kostřavy luční TAMPA je vhodné provést kolmo nebo šikmo na směr setí krycí plodiny do řádků 20–25 cm, 2-3 cm hluboko. Doporučujeme výsevek je 20 kg/ha certifikovaného osiva což představuje asi 6,3 MKS. Přípravu půdy je nutné přizpůsobit drobným travním semenům. Po výsevu je důležité pozemek uválet nejlépe cambridge válci. Dávky živin se řídí výživným stavem půdy, ale obecně lze doporučit na l ha: 100 –120 kg N, 40 kg P, 60-90 kg K. Během vegetace v krycí plodině při hubení plevelů přihlížíme s důrazem na vývoj rostlin podsevu. Herbicidy použijeme když má TAMPA vytvořeny aspoň 4 listy. Důležité je dusíkaté hnojení, kdy TAMPA jako tráva ozimého charakteru, potřebuje pro vývoj generativních odnoží po sklizni krycí plodiny, resp. po odklizení vymlácené slámy 40-50 kg N v ledkové formě a na podzim opět 30-50 kg N ve formě NPK. Na jaře v počátku vegetace znovu 30-50 kg N LAV. Opožděné hnojení po sklizni i zjara podporuje hlavně tvorbu listů a nikoliv generativních částí rostliny. Boj proti plevelům v roce zásevu je podobný jako u ostatních trav. Na podzim a v užitkových letech lze použít řadu dalších přípravků proti širokolistým plevelům podle metodik. Další důležitý zásah je včasná aplikace insekticidu proti parazitární běloklasosti, která často způsobí naprosté snížení výnosu semene, zvláště v druhém a třetím užitkovém roce. Aplikace insekticidu v květnu a později již běloklasosti nezabrání. Během vegetace odstraňujeme obtížně čistitelné příměsi. Limitován je především výskyt kostřavy rákosovité, fetucoidních kříženců, v osivu pýr, oves hluchý, šťovíky, kostřava červená a psárka polní. V období květu provádí přehlížitelé ÚKZÚZ polní přehlídku, zda je semenářský porost řádně označen, obsekán, je dodržena stanovená izolační vzdálenost od jiných množitelských porostů kostřavy luční, není zaplevelen a odpovídá požadavkům příslušného zákona a vyhlášky. TAMPA dozrává v první polovině července. Semena padají, doporučujeme proto zralost dobře hlídat, aby nedošlo ke ztrátám před sklizní. Ke kombajnové sklizni je vhodná doba, když porost dostane žlutozelenou barvu, stébla pod klasem rovněž. Obilky mají šedohnědou pluchu a po rozmačkání jsou kašovitá. Přímá kombajnová sklizeň nečiní potíže, přemlácení je vhodné jen pokud je porost nevyrovnaný. Po sklizni je nezbytné ihned přírodní osivo odvést na sušku s aktivním větráním a nenechat jej déle na voze, neboť hrozí zapaření a snížení klíčivosti, což může způsobit znehodnocení osiva a pro množitele vážný ekonomický propad.
Podle podmínek se výnos semene pohybuje mezi 0,4 – 1,0 t/ha, nejsou výjimečné i vyšší výnosy. Semenářské kultury se ponechávají dva až tři užitkové roky, v dobrých podmínkách i čtyři.