poháňka hřebenitá

ROŽNOVSKÁ

PŮVOD:

Poháňka hřebenitá ROŽNOVSKÁ byla vyšlechtěna výběrem z přirozených porostů Valašska na Zemské výzkumné stanici Rožnov pod Radhoštěm. Povolena byla v roce 1940, udržovací šlechtění provádí od roku 1979 šlechtitelská stanice Červený Dvůr, nyní TAGRO Červený Dvůr s.r.o. (majitel odrůdy).

POPIS A HOSPODÁŘSKÉ VLASTNOSTI:

Poháňka hřebenitá ROŽNOVSKÁ je víceletá, volně trsnatá, středně raná tráva, nízkého vzrůstu, vytvářející jen malé trsy. Listy jsou krátké, širší vzpřímené, stéblo je hrubší a málo olistěné. Květenství je dvoustranný středně dlouhý lichoklas, semeno je žlutohnědé, HTS: 0,4 – 0,5 g.

V požadavcích na půdu není náročná, nesnáší suché a výslunné stanoviště. Velmi dobře jí prospívají vlhké půdy i značně kyselé. Nachází uplatnění ve všech polohách od řepařských po horské. Snáší sešlapávání i časté kosení, v suchu je však méně vytrvalá.

POUŽITÍ:

Vzhledem k nízkému nárůstu hmoty, nachází využití hlavně v extenzivních komunálních a rekreačních trávnících. Velmi dobře snáší zastínění a kyselou půdní reakci. Proto je vhodná k zařazení do parkových směsí, spolu s lipnicí hajní TANEMO nebo DEKORA a kostřavou červenou výběžkatou TÁBORSKÁ , TAGERA nebo TRADICE. V zastíněných parcích a arboretech lze přiřadit i srhu hajní TOSCA. Menším procentem (3-5 %) ji lze zařadit do neintenzivních lučních a pastevních porostů, kde vhodným způsobem zahušťuje nižší patro

Velké uplatnění nachází ve směsích pro plochy, které nelze sklízet, neboť vytváří málo hmoty a minimum stařiny. Okrajově ji lze použít i do hřišťových trávníků, zvláště tam, kde je dostatek srážek, nebo vyšší hladiny spodní vody. Její podíl ve směsi bývá do 10%.

SEMENÁŘSKÁ AGROTECHNIKA:

Poháňka hřebenitá ROŽNOVSKÁ není při pěstování na semeno náročná na půdní a klimatické podmínky. Nevhodné jsou však půdy výsušné, jižní svahy kamenitých půd, půdy zaplevelené pýrem plazivým, chundelkou metlicí a lipnicemi. Výsev provádíme na jaře do krycí plodiny kolmo na směr řádků v řádcích 15 – 25 cm do hloubky max. 1 cm s výsevkem 20 – 25 kg/ha. Výsev provádíme do méně odnožující jarní obiloviny, z nichž je nejvhodnější senážní oves, v nižších polohách jarní pšenice. Ponechá-li se krycí plodiny na uzrání, je nutné snížit výsevek na 80 kg jarního ječmene/ha, respektive 100 kg jarní pšenice/ha. Před setím hnojíme dávkou N 50 kg/ha, 50 kg P a 80 kg K/ha. Setí nečiní potíže, semeno je dobře sypatelné a provádíme jej běžným secím strojem. Před a po setí pozemek válíme.

Poháňka hřebenitá ROŽNOVSKÁ vzchází poměrně rychle, ale pak se pomalu vyvíjí a dlouho "sedí" při zemi. Je citlivá na zaplevelení, a proto je nutné využít herbicidy k potlačení plevelů. Vhodné jsou LONTREL 300, STARANE , v užitkovém roce STOMP 330, vše podle metodik pro trávy na semeno. Po sklizni krycí plodiny urychleně odstraníme posklizňové zbytky a přihnojíme porost N v dávce 50 kg/ha. Na podzim, v měsíci říjnu, ještě porost posečeme. Na jaře je třeba hnojit dusíkem v dávce 40 – 50 kg/ha. Během vegetace je potřeba použít herbicidy proti plevelům a provést selekci – odstranění příměsí obtížně čistitelných. Jedná se hlavně o jílek vytrvalý, lipnici, bojínek luční. Nepříjemná je chundelka metlice a šťovíky. V období květu provádí přehlížitelé ÚKZÚZ polní přehlídku, zda semenářská porost je řádně označen, obsekán, není zaplevelen a odpovídá požadavkům příslušného zákona a vyhlášky. Poháňka hřebenitá ROŽNOVSKÁ dozrává ke konci července. Můžeme ji nechat dobře uzrát, semeno samovolně vypadává málo, nebezpečný je však silný vítr, který ji v úplné zralosti dokáže "vyklepat" a vzniknou značné ztráty. Sklízíme kombajnem "na přímo" v době, kdy semeno je žluté a lichoklasy jakoby naježené. Po sklizni ihned dosušíme na plošinové sušce.

Výnos semene činí 0,3 – 0,6 t/ha, po sklizni porost zaoráme, neboť do druhého užitkového roku zpravidla nepřezimuje.