psárka luční 

TALOPE

PŮVOD:

Psárka luční TALOPE byla vyšlechtěna na šlechtitelské stanici TAGRO Červený Dvůr s.r.o z bezosinných ekotypů, získaných v okolí řeky Lužnice v oblasti Táborska a Veselí n. Lužnicí . Výběrem na výnos a odolnost proti chorobám, při zachování částečné bezosinnatosti byla vytvořena populace, která byla registrována v ČR v r .2002.

POPIS A HOSPODÁŘSKÉ VLASTNOSTI:

Odrůda psárky luční TALOPE je ranná, vytrvalá , volně trsnatá, v metání 80 – 120 cm vysoká tráva, je převážně ozimého charakteru, do druhé seče vytváří jen málo plodných stébel. Výnosy zelené i suché hmoty jsou vysoké a šlechtěním byla upevněna chybějící, nebo zkrácená osina, což významně ulehčuje semenářství odrůdy. Výnos semene je nadprůměrný, hmotnost tisíce semen činí 0,9 g. TALOPE je středně odolná proti listovým chorobám , zimovzdorná, dobře snáší polostín a chladné a vlhké půdy, výborně reaguje na dusíkaté hnojení.

POUŽITÍ:

Dobře se uplatňuje od nížin po horské polohy na všech půdách s výjimkou lehkých, písčitých půd. Výborně reaguje na hnojení , je vhodná pro mokré, živinami bohaté půdy. Poskytuje píci výborné jakosti s vysokými výnosy suché i zelené hmoty. TALOPE je vhodná k zakládání trvalých luk a pastvin na vlhčích stanovištích v zastoupení až do 25 %. Vzhledem k její ranosti vyžaduje časnější seč, nebo spásání. S výhodou ji zařazujeme do luk a pastvin, kde se provádí kejdování, neboť dusík a voda jsou určující faktory jejího rozšíření. Psárka luční TALOPE je nepostradatelným komponentem pro zatravnění zaplavovaných stanovišť a obnovu nivních společenstev v okolí potoků a řek , kde se uplatňuje jako původní druh.

SEMENÁŘSKÁ AGROTECHNIKA:

K založení semenářského porostu je třeba vybrat pozemek pokud možno prostý plevelů, zvláště pýru a vyhýbáme se plochám, kde můžeme očekávat výskyt psárky rolní a lipnic (čištění těchto příměsí z osiva je možné jen částečně, za velkých ztrát). K množení se hodí s výjimkou lehkých , písčitých půd všechna stanoviště od nížin po podhůří, zvláště vhodné jsou vlahé a výživné půdy. Doporučené dávky živin se řídí rozborem půdy, ale zpravidla činí :100-120 kg N, 30-40 kg P a 60-80 kg K/ha. Důležité je dusíkaté hnojení, neboť psárka luční TALOPE je tráva ozimého charakteru, proto vyžaduje hnojení dusíkem po sklizni ve výši min. 50 kg/ha, na jaře v užitkovém roce postačí do 30 kg N/ha.

Výsev provádíme na jaře do podsevu krycí plodiny , nejlépe jarní pšenice, senážního ovsa, méně vhodný je jarní ječmen . U krycí plodiny snížíme výsevek na polovinu, pokud jsme použili jarní ječmen, až na 80 kg/ha. Naše odrůda psárky luční TALOPE jako jediná v sortimentu postrádá, nebo má jen krátkou osinu, což značně usnadňuje výsev, přesto je potřebné použít při setí secí stroj na trávy. Výsev provádíme kolmo, nebo šikmo na směr řádků krycí plodiny do hloubky 1 cm. Šířku řádků volíme min. 25 cm nebo širší, aby byly zajištěny dobré podmínky pro metání porostu i v dalších užitkových letech. Příliš kypré výsevní lůžko je třeba před výsevem utužit a při setí neustále kontrolovat, zda psárka dobře padá .Výsevek činí v závislosti na šířce řádků 15 kg/ha při 25 cm, 10 kg/ha při řádcích 45 cm. Po vzejití použijeme v závislosti na vývoji podsevu ( min 2-3 pravé listy psárky) povolené herbicidy do semenných porostů trav proti širokolistým plevelům ( vhodné jsou tankmix: LONTREL, STARANE 0,5+0,5/ha) . Po sklizni krycí plodiny ( v užitkovém roce po sklizni semene) ihned odklidíme slámu, přihnojíme dusíkem (50 kg N v ledkové formě)a na podzim opět, 40 kg/ha, již ve formě NPK). Na podzim proti vzcházejícím trávovitým plevelům je vhodné použít herbicid STOMP 330 E v dávce 4 l/ha. Bujně rostoucí trávu na podzim posečeme podle polohy pěstování na konci září až začátkem října. Podzimní přisečení je základem pro dobré metání porostu v následujícím roce, zamezuje napadení rostlin houbovými chorobami a zabraňuje úkrytu hrabošům, kteří jinak během zimy mohou porost vážně poškodit. Nezanedbatelné je množství a velmi dobrá krmná hodnota sklizené hmoty, kterou lze dobře senážovat. Brzo na jaře užitkového roku přihnojíme dusíkem , v závislosti na výživném stavu půdy (max. 30 kg N/ha), neboť psárka má sklon k poléhání , během vegetace selektujeme, odstraňujeme trávovité, obtížně čistitelné příměsi, proti širokolistým plevelům, pokud se vyskytnou, použijeme povolené herbicidy (AMINEX , BASSAGRAN atd.). Důležitá je ochrana proti škůdci, který nalétává v počátku vegetace na rostliny, kde klade vajíčka, ze kterých se líhnou larvy jež rozrušují vřeteno lichoklasu a tím výživný základ tvořícího se semene. Jedná pravděpodobně o výkalnici bojínkovou (Amaurosoma falavipes), která v některých letech značně snižuje výnos osiva. Podle našich zkušeností, je dobrou ochranou postřik insekticidem NURELLE D v dávce 0,6 l/ha v počátku metání. V době květu provádí přehlížitelé ÚKZÚZ polní přehlídku, zda je semenářský porost řádně označen, obsekán, zda je dodržena izolační vzdálenost od ostatních porostů jiné odrůdy psárky a není zaplevelen. Dozrávání probíhá nerovnoměrně, první lichoklasy dozrávají v polovině června . Jestliže je většina lichoklasů světle šedá až hnědá, nebo černě zbarvená , snadno pouští od vřetena a část předčasně dozrálých lichoklasů je již z více jak poloviny samovolně vypadaná je čas přímé kombajnové sklizně. Je třeba smířit se s určitými ztrátami, než porost tzv. "podtrhnout" a ohrozit dobrou klíčivost semen. Při seřizování kombajnu dbáme na maximální snížení otáček ventilátoru, a násypku naplňujeme jen z poloviny, abychom usnadnili vyprazdňování. Výložník prodloužíme pytlem, abychom při vyprazdňování při větrném počasí zamezili ztrátám. Po sklizni je vždy nutné ihned semeno dosušit, na sušce s aktivním větráním. Na voze smí zůstat nejvýše 1-2 h, jinak hrozí zapaření a ztráta klíčivosti osiva.

Výnos bývá kolem 0,3 t/ha, v příznivých podmínkách i vyšší, dále můžeme počítat s 4 – 5 t/ha psárkové slámy, jež je srovnatelná s lučním senem střední kvality