štírovník růžkatý 

TENOR

PŮVOD: 

  Štírovník růžkatý TENOR byl vyšlechtěn výběrem a vzájemnou hybridizací z vybraných rostlin z odrůd Taborak a již restringované odrůdy Malejovský s následnou tvorbou populace. Odrůda byla registrována v ČR v roce 2015. Udržovací šlechtění provádí TAGRO Červený Dvůr s.r.o. 

POPIS A HOSPODÁŘSKÉ VLASTNOSTI: 

   TENOR je středně raná odrůda, se střední odolností proti poléhání, trs je středně odolný k poléhání. Stonek je středně dlouhý až dlouhý, téměř holý, listy středně velké až velké, květenství, 3-5 tikvětý okolík, žluté barvy. Kořen je hluboký, rozvětvený. Odrůda je středně odolná proti napadení komplexem mykóz odumírání kořenů jetelovin, středně odolná padlí jetelovému a komplexu virových onemocnění. Při pěstování v monokultuře je výnos suché hmoty v prvním a druhém užitkovém roce je středně vysoký. Výnos zelené a suché hmoty ve všech užitkových letech je středně vysoký až vysoký. 

POUŽITÍ: 

  Štírovník růžkatý TENOR má velice širokou stanovištní amplitudu, je vytrvalý a odolný nepříznivým půdním a klimatickým podmínkám především proti suchu. V požadavcích na stanoviště je velice skromný a nemůže se mu vyrovnat žádná jiná kulturní jetelovina. Je možné jej pěstovat na všech typech půd, včetně velmi chudých a suchých. Jeho velkou předností jsou minimální požadavky na vláhu, na druhé straně, na rozdíl od vojtěšky, snáší i vyšší hladinu spodní vody a zamokření. Je odolný vůči holomrazům. Kvalitou píce se řadí mezi lepší jeteloviny, zvířaty je dobře přijímán. Uplatnění nalézá především i v pastvinách pro koně, neboť ze všech jetelovin nejméně nadýmá. Je vhodným komponentem směsí pro vytrvalé luční a pastevní porosty s kombinovaným popř. i sečným využitím. Po spasení rychle a dobře obrůstá, a to v letním i podzimním období. Především v suchých podmínkách zajišťuje výnos, kdy ostatní jeteloviny selžou. Poskytuje kvalitní píci s vysokým obsahem N-látek. 

SEMENÁŘSKÁ AGROTECHNIKA: 

   Pro pěstování na semeno vyhovují štírovníku růžkatému TENOR nejlépe sušší, střední až lehčí půdy, ve výslunné poloze. Pro semenné porosty jsou naprosto nevhodné pozemky zaplevelené plevely, šťovíky a ostatními jetelovinami, především jetelem bílým a jetelem zvrhlým. V osevním postupu jej po sobě pěstujeme za 4 roky a více, rovněž po ostatních jetelovinách za 4 roky a více. Dusíkem hnojíme krycí plodinu, zpravidla obilovinu, startovací dávka pro TENOR je do 30 kg N/ha. Dále je třeba před setím dodat 50 kg P a 80- 100 kg K/ha. Je dobré, pokud bylo vápněno 2-3 roky před setím, dávkou 1-2 t/ha.
   V zásadě lze říci, že existují dva způsoby pěstování štírovníku růžkatého TABORAK na semeno: V čisté kultuře, nebo ve směsi s travami ozimého charakteru (kostřava luční, jílek vytrvalý). Oba způsoby mají své výhody a nevýhody. 
   V současné době se jako nejlepší jeví jarní výsev 12-15 kg/ha osiva v čisté kultuře v řádcích 0,20 - 0,25 m, do krycí plodiny se sníženým výsevkem. Nejvhodnější krycí plodinou je jarní pšenice, senážní oves nejméně vhodný je jarní ječmen. U krycí plodiny je nezbytné snížit výsevek (jar.pšenice a oves: 120-100 kg/ha, jar.ječmen max. 80 kg/ha ! ). ). Sejeme kolmo, nebo šikmo na směr řádků krycí plodiny, povrchový výsev jetelákem je nevhodný. Výsev porostu v čisté kultuře bez podsevu nelze doporučit, neboť herbicid, který štírovník růžkatý toleruje - MCPB proti širokolistým plevelům je málo účinný. Po sklizni krycí plodiny ihned odstraníme slámu a na podzim provedeme strništní seč, která je nezbytná pro dobré přezimování porostu. Po celou dobu vegetace sledujeme výskyt hrabošů, v případě jejich přemnožení musíme sáhnout k ochraně. V následujícím roce dříve doporučované jarní vláčení raději neprovádíme, neboť nemá výrazný vliv na výnos semene a uvolněné kameny komplikují sklizeň. V případě silného výskytu jednoděložných plevelů (pýr, jílky, ježatka apod.) můžeme aplikovat graminicidy. Sklizeň semene provádíme zpravidla z druhé seče. První seč sklízíme v době počátku květu. Před květem v 2. seči je nezbytné aplikovat přípravky proti třásněnce štírovníkové (Odontothrips loti) insekticidy podle metodiky. Bez tohoto zásahu nelze očekávat uspokojivou sklizeň semene. Sklizeň bývá ztěžována nestejnoměrným zráním a pukavostí lusků. Porost je nutné před sklizní dedikovat. Určení vhodné doby sklizně není snadné, je třeba posuzovat jak stav lusků tak i vyzrálost semene. Obecně lze říci, že desikujeme v době, kdy převážná část lusků dostala světležlutou barvu s nádechem do hněda, lusky již nejsou šťavnaté, zasychají a některé jsou již puklé. Semeno musí být již nažloutlé barvy s nádechem dohněda, tuhé, nechá se však nehtem přerýpnout. Stav semene je pro určení sklizně rozhodující a neodpovídá vždy popsanému stavu lusků, zvláště ve 2. seči. Přímou sklizeň můžeme provést kombajnem již za 3 dny po desikaci, nejlépe za podmračeného počasí, dopoledne, nebo navečer neboť za prudkého slunečního svitu lusky při kontaktu s lištou ihned pukají a dochází k velkým ztrátám. Pro omezení ztrát semen, která při puknutí lusku nepadnou na zem, ale zůstanou zachyceny v posečené hmotě, by byla výhodnější dělená sklizeň - posečení porostu bez desikace diskovou sečkou a následný sběr po proschnutí sklízecí mlátičkou. V tomto případě musí být jistota stálého počasí, aby řádky proschly a bylo možné je sebrat vymlátit. Pokud posečená hmota na řádcích vlivem nepříznivého počasí neproschne, dochází rychle k rozvoji hub a plísní a semena, která většinou ještě nejsou vyzrálá, jsou napadena, což se projeví především v nízké klíčivosti osiva. Ihned po sklizni je nutné osivo dosušit na minimálně 13 % vlhkosti. Výnosy osiva nejvíce ovlivňuje průběh počasí a výše ztrát při sklizni a pohybují se od 50 do 300 kg/ha. Semenářský porost zpravidla pěstujeme na jeden užitkový rok, ale je možné jej ponechat, pokud není zaplevelen a počasí nám zabránilo jej dobře sklidit v prvním roce, i do druhého užitkového roku. V tomto případě sklízíme na semeno již 1. seče. 
   Alternativou pěstování v monokultuře je založení semenářského porostu ve směsi s travou ozimého charakteru, nejlépe kostřavou luční. Směs osiva: 5-8 kg kostřavy luční a 10-12 kg štírovníku vyséváme obdobně jako v čisté kultuře do podsevu, je ale možné jej založit i bez krycí plodiny. Nehnojíme dusíkem, abychom nepodporovali růst a konkurenci kostřavy luční. Semenná sklizeň se provádí zásadně z 2 seče, po seči ale hubení třásněnky samozřejmě provedeme. Při sklizni se kostřava luční působí jako podpůrná rostlina a usnadňuje posečení a výmlat štírovníku. Výnos osiva je závislý na zastoupení rostlin štírovníku v porostu, na vývoji počasí v době sklizně.