sveřep horský 

TACIT

PŮVOD: 

   TACIT byl vyšlechtěn opakovaným výběrem z rostlin pocházejících z okolí Veselí nad Lužnicí a z povodí Nežárky. Odrůda byla registrována v ČR v roce 1998, v EU v roce 2002. 

POPIS A HOSPODÁŘSKÉ VLASTNOSTI: 

   TACIT je samosprašná volně trsnatá tráva, 50 – 70 cm vysoká, modrozelené barvy, dobře olistěná s hladkými a jemnými stébly. Listy jsou jemné, téměř lysé. Metá do každé seče, středně metá už v prvním nárůstu po výsevu. Odnožuje méně, ale po seči dobře obrůstá. Při chladném a deštivém jaru rostliny "sedí", zato při teplém, vlahém jaru nastupují záhy intenzivní růst. Velice mu svědčí teplé a horké počasí a vcelku dobře snáší přechodný nedostatek vláhy. Vyniká nejen velmi vysokými celkovými výnosy zelené hmoty a sušiny, ale i jejich poměrně rovnoměrným rozdělením v jednotlivých sečích v průběhu vegetace.          TACIT je odrůda vhodná především pro polní pícninářství (píce ke konzervaci, nebo ke zkrmování v čerstvém stavu), intenzivní pastvu snáší hůře. Dobytek její píci rád žere (dokonce i na začátku květu), neboť stárne pomaleji než píce většiny jiných trav. Píce vykazuje vysoký obsahu využitelné energie, živin a také vodorozpustných cukrů. Silážovatelnost je velmi dobrá.
   Výnos semene bývá nezvykle vysoký, např. semenný porost na Červeném Dvoře u Měšic v okrese Tábor poskytl ještě v šestém užitkovém roce 1,3 t čistého osiva z 1 ha. Semeno je velké (HTS je 13 g) a má 10 – 15 mm dlouhou osinu. Pro snazší čištění a výsev u nás používáme technologii opalování osin suchého přírodního osiva. Klíčivost bývá pravidelně vysoká. Odrůda TACIT netrpí žádnými hospodářsky významnými chorobami a škůdci, snad jen ojediněle na lokalitách s dlouhodobě vyšší relativní vlhkostí vzduchu se mohou vyskytnout na listech houbovité choroby (Drechslera bromii apod.). 

POUŽITÍ: 

   Odrůda TACIT roste dobře především v oblastech s mírnější zimou a zejména s teplým jarem a létem, od nížin po pahorkatiny. Sucho snáší lépe než mnohé jiné trávy, přesto za teplého počasí je za dostatek vody vděčný. Dobře reaguje i na závlahu. Má rád hluboké, živné a propustné půdy, ale snese i půdy méně úrodné, pokud nejsou zamokřené. Mrazuvzdornost je u TACITU velice dobrá. Vzhledem k nižší konkurenční schopnosti se nehodí do složitějších směsí ani do trvalých travních porostů. Hodí se zvláště pro polní pícninářství k intenzivní výrobě píce, při níž dokáže efektivně zhodnotit dodané živiny. Na hnojení je středně náročný.
  Vysévá se buď v monokultuře (výsevek 45 – 60 kg/ha nebo v jednoduchých směsích s jetelovinami (jetel luční nebo vojtěška), s podílem sveřepu od 30% (v sušších oblastech) do 80% (vlhčí oblasti). Ke konzervací se sklízí po metání (před květem), píce na pokose rychle  zavadá. Vzhledem k velmi dobré toleranci vůči suchu, lze sveřep využít i ke zpevňování výsypek, suchých svahů apod. za předpokladu, že nebude vadit větší produkce hmoty. Mrazuvzdornost a vytrvalost na stanovišti je u odrůdy TACIT velmi vysoká. 

SEMENÁŘSKÁ AGROTECHNIKA: 

   TACIT je třeba sít na nezamokřené a nezaplevelené pozemky, což nám následně umožňuje využít semenářský porost po více let. Výsev provádíme na jaře, nejpozději do konce měsíce června. Zásev provádíme do krycí plodiny, do ovsa na siláž nebo do jarní pšenice v příznivější výrobní oblasti. Možné je setí i do jarního ječmene, ale je nutné snížení výsevku až na 80 kg/ha. Je třeba použít secí stroj na trávy nebo osivo, neboť přestože je osina opálená je hůře sypatelné. Výsev provádíme do hloubky 2 – 4 cm, výsevek 45 kg/ha je nutný vzhledem k HTS. Sejeme do řádků 20 – 25 cm, pokud možno napříč řádků krycí plodiny. Pokud se rozhodneme založit semenářský porost v pozdnějším termínu bez krycí plodiny, nejzazší termín setí je do konce měsíce června. Před setím je nutno hnojit cca 50 kg N/ha a podle půdní zásoby 30 – 40 kg P a 60 – 70 kg K/ha.
   Po zasetí se podsev velmi rychle vyvíjí. Proti plevelům použijeme běžné herbicidy do travních semenářských porostů podle metodik. Po sklizni krycí plodiny je potřebné přihnojení dusíkem v dávce 30 – 45 kg/ha a v měsíci říjnu je nutné porost posekat a hmotu odstranit proto, aby v zimním období nedošlo k vyležení a rozmnožení hrabošů. Brzo na jaře přihnojíme N v dávce 30 kg/ha a v průběhu sloupkování použijeme, pokud je to nutné, herbicidy proti širokolistým plevelům. Je možné použít běžné chemické přípravky uvedené v metodikách do porostů trav na semeno. Selekcí odstraňujeme "těžké" trávy, ale většinou příměsi nečiní problémy v osivu, neboť obilka TACITU je proti ostatním travám podstatně větší a lze jej po opálení velmi dobře čistit. V době metání a květu provádí přehlížitelé ÚKZÚZ polní přehlídku, zda je semenářský porost řádně označen, obsekán, není zaplevelen a odpovídá požadavkům příslušného zákona a vyhlášky.
   Semenářská plocha dozrává v druhé polovině července a semeno vypadává. Z toho důvodu je třeba porost v období zralosti sledovat, dívat se i pod rostliny, zda nedochází k nadměrnému výdrolu a včas přistoupit ke sklizni. Porost sklízíme přímo kombajnem a osivo ihned vozíme na sušku k dosušení. Výnos osiva se pohybuje v závislosti na podmínkách mezi 1,0 – 2,0 t/ha. Jsou zaznamenány i výnosy 2,8 t/ha. Po sklizni je třeba ihned odstranit vymlácenou slámu a přihnojit porost N ve výši 30 – 50 kg/ha. S přibývajícími léty využívání plochy na semeno se hnojení na jaře a po seči zvyšuje cca o 10 kg N/ha.
   Vzhledem k tomu, že odrůda TACIT metá i do dalších sečí, je možné při zaplevelení pýrem v květnu první seč posekat na zelenou hmotu sklízet semeno až z druhé seče. Pýr do druhé seče nevymetá. Toto opatření však snižuje výnos osiva zhruba o jednu třetinu až o polovinu. Dobře založený semenářský porost TACITU můžeme s úspěchem využívat na semeno až 5 let.