kostřava červená 

TAGERA

PŮVOD:
TAGERA byla vyšlechtěna na šlechtitelské stanici Červený Dvůr s.r.o křížením vybraných původů odrůdy Táborská se zahraničními odrůdami. V roce 1996 byla registrována v ČR a v roce 1998 v EU.

POPIS A HOSPODÁŘSKÉ VLASTNOSTI:
TAGERA má polovzpřímený, hustý trs tmavě zelené barvy, velmi dobře olistěný, s dlouhými výběžky. Vytváří bohaté přízemní listy, které však nejsou tak široké jako u odrůdy TRADICE. Je intenzivně výběžkatá, dobře olistěná. TAGERA je málo poléhavá a je vytrvalá, vytváří hustý porost a kompaktní drn. Výnos zelené hmoty je vyšší, rychle obrůstá, stéblo je středně jemné, květenství je středně dlouhé. Výnos semene je vysoký, hmotnost tisíce semen činí 1,0 - 1,3 g. Je odolná proti listovým chorobám a proti zasychání špiček listů. Výhodou TAGERY je ekologická nenáročnost a odolnost. 

POUŽITÍ:
Dobře se uplatňuje od nížin až po horské pásmo na všech půdách, při přebytku i nedostatku vláhy, při slabé až střední zásobě živin. Zařazuje se do směsí pro trvalé louky a pastviny s nižší nebo střední intenzitou výživy v zastoupení 10 - 25%. Značný význam TAGERA nachází pro technické využití v trávnících rekreačního typu, parkových i hřišťových ploch, Velmi vhodné je její použití v protierozních opatřeních a komunikačních porostech. 

SEMENÁŘSKÁ AGROTECHNIKA:
TAGERA není náročná na půdní a klimatické podmínky. Nejvhodnější jsou půdy střední až lehčí v bramborářské oblasti. Nečiní problém ani mírné zaplevelení pozemku pýrem nebo dalšími trávovitými pleveli. TAGERU doporučujeme vysévat na jaře do krycí plodiny, nejlépe jarní pšenice, se sníženým výsevkem krycí plodiny. Výsev je třeba provést kolmo na řádky krycí plodiny do řádků 25 - 45 cm, 1 - 2 cm hluboko. V posledních letech se jeví úzkořádkové kultury trav na semeno výnosnější, ale pro intenzivně výběžkatou kostřavu červenou TAGERA jsou širší řádky výhodnější, neboť porost lze sklízet dva užitkové roky. Výsevek je u úzkořádkových kultur cca 15 - 18 kg/ha, u širokořádkových postačí 12 - 15 kg/ha. Příprava půdy musí odpovídat drobným travním semenům. Doporučené dávky živin činí na 1 ha: 120 - 140 kg N, 30 - 40 kg P a 60 - 100 kg K/ha. Důležité je dusíkaté hnojení, kdy TAGERA jako tráva ozimého charakteru, potřebuje pro vývoj generativních odnoží po sklizni krycí plodiny, resp. po odklizení vymlácené slámy v pozdním létě 50 kg N na počátku vegetace znovu 50 kg N/ha. Podle stavu porostu lze aplikovat nízkou dávku dusíku v době počátku sloupkování. Opožděné hnojení na podzim i zjara podporuje hlavně tvorbu listů a tím ztěžuje sklizeň. Chemické ošetření v roce zásevu je podobné jako u ostatních trav s tím, že TAGERA je stejně jako ostatní odrůdy kostřavy červené k herbicidům tolerantnější. Je možné použít řadu herbicidů podle metodiky proti dvouděložným plevelům, nebo další možné kombinace herbicidů povolených do trav. Významné pro semenářství je použití povolených graminicidů ve snížené dávce podle metodiky. Ten úspěšně potlačí pýr tak, že nevymetá a jeho semena neohrozí kvalitu osiva. Pokud se TAGERA pěstuje na dva užitkové roky je potřeba v druhém sklizňovém roce na jaře aplikovat insekticid, proti běloklasosti. TAGERA dozrává v první polovině července. Semena nepadají, doporučuje nechat porost dobře vyzrát: porost získá hnědou barvu a semena v latě již nejsou zelená. Předčasná sklizeň snižuje klíčivost semen a ohrožuje zpeněžení produkce. Přímá kombajnová sklizeň nečiní potíže, ale je vhodné využít dvoufázovou sklizeň pro snadnější sečení zapojeného, kompaktního drnu. Porost se poseče za rosy v plné zralosti diskovou žací lištou a následně po třech a více dnech kombajnem vymlátí. Po sklizni je nutné přírodní osivo ihned dosušit na sušce na 13% vlhkosti. Sklizené semeno se nesmí ponechat na voze, neboť by ztratilo klíčivost. Podle podmínek se výnos semene pohybuje mezi 0,3 - 0,7 t/ha. Nejsou výjimečné výnosy 0,8 t/ha. Semenářské kultury v úzkých řádcích se ponechávají na jeden užitkový rok, v širokých řádcích na dva užitkové roky. TAGERA tvoří kompaktní drn s mohutným kořenovým systémem, po kterém zůstává v půdě množství organické hmoty. Doporučuje drn přímo zaorat bez podmítky či diskování a na jaře sít obilovinu nebo luskoviny, neboť hlubší přípravou půdy kombinátorem nebo kultivátorem se zaoraný drn dostane na povrch a působí potíže při sázení brambor, nebo setí kukuřice.