kostřava červená 

TERMIKA

PŮVOD: 
Kostřava červená TERMIKA byla vyšlechtěna hromadným výběrem z odrůd světového sortimentu s následnou hybridizací a tvorbou syntetické populace. Odrůda byla povolena v roce 2015. Udržovací šlechtění zajišťuje TAGRO s.r.o. Červený Dvůr. 

POPIS A HOSPODÁŘSKÉ VLASTNOSTI: 
TERMIKA je krátce výběžkatá, raná až velmi raná s velmi hustým, pevným a pružným drnem. Barva listu je středně až tmavě zelená, trs velmi hustý, tvoří vysoce jemný trávník. List je úzký a kratší, květenství středně dlouhé. Má vysokou odolnost proti mrazům a velmi dobrou vytrvalost. Je odolná suchu. Semeno je drobné, HTS je 0,7 - 0,8 g. 

POUŽITÍ: 
TERMIKA je vhodná pro náročné, velmi jemné trávníky, má dobrou konkurenční schopnost. Snáší intenzivní, časté sesekávání. Po seči rychle obrůstá. Vytváří poměrně málo nadzemní hmoty a má velmi dobrý vzhled po celou dobu vegetace. Uplatňuje se jak v hřišťových, okrasných i parkových trávnících, i v technických směsích pro ozelenění svahů, sadů a zahrad. 

SEMENÁŘSKÁ AGROTECHNIKA: 
 Kostřava červená TERMIKA není náročná na půdní a klimatické podmínky. Vhodné jsou půdy střední až lehčí v bramborářské oblasti, nevadí ani půdy mírně zaplevelené pýrem plazivým, neboť povolené graminicidy, jej z kultury kostřavy červené odstraní, nebo zabrzdí v růstu natolik, že nemetá. Doporučuje se jarní výsev v čisté kultuře, nebo do krycí plodiny (oves na zeleno, jarní pšenice). Pokud je jako krycí plodina použit jarní ječmen, je nezbytné omezit výsevek na max. 80 kg/ha. T A G R O Červený Dvůr, s.r.o. Šlechtitelská stanice 391 56 Tábor 4 - Měšice TERMIKA Kostřava červená Festuca rubra L.. 2n = 42 TERMIKU vyséváme kolmo nebo šikmo napříč řádků krycí plodiny do řádků 245 - 45 cm do hloubky 1 - 1,5 cm. V současné době se však jako výnosnější jeví semenářské kultury úzkořádkové (25 cm) s výsevkem 15 - 17 kg/ha. U porostů širokořádkových (45 cm) volíme výsevek 12 - 15 kg/ha. Hnojíme 90 - 100 kg N/ha, 30 - 40 kg P/ha, 60 - 100 K/ha v závislosti na zásobě živin v půdě. Dusíkaté hnojení ihned po sklizni je velmi důležité, protože TERMIKA jako tráva ozimého charakteru potřebuje N pro nasazení a vývoj fertilních odnoží. V užitkových letech (po odklizení vymlácené slámy) v pozdním létě aplikujeme 40 - 50 kg N/ha a na počátku vegetace dalšího roku stejné množství N. Opožděné hnojení na podzim, nebo jarní hnojení obecně již nemá vliv na počet plodonosných stébel a podporuje jen tvorbu listů. Na druhé straně poněkud zvyšuje HTS. Chemické ošetření v roce zásevu je podobné jako u ostatních trav s tím, že TERMIKA je stejně jako ostatní odrůdy trav kostřavy červené k herbicidům tolerantnější. K ošetření semenářského porostu herbicidy proti plevelům volíme přípravky, které jsou povoleny a jejich použití upřesňují metodiky. Velký význam pro semenářství má použití graminicidů v doporučené dávce. Tato dávka úspěšně potlačí pýr plazivý tak, že nevymetá a jeho semena neohrozí kvalitu osiva. Nezbytné, zvláště ve druhém užitkovém roce, je použití povolených insekticidů proti běloklasosti, která dokáže semenářské porosty poškodit téměř na 100%. Insekticid aplikujeme na jaře, jakmile teploty stoupnou nad 10°C a nastává aktivita klopušek a ploštic. TERMIKA dozrává v období na přelomu měsíce června a července. Semena nepadají, doporučujeme proto nechat porost dobře vyzrát, aby předčasnou sklizní nebyla snížena klíčivost semen. Pokud porost dostane šedožlutou barvu, semeno v latě není zelené a po sevření laty v dlani se snadno uvolňuje, je vhodná doba ke sklizni. Přímá kombajnová sklizeň nečiní potíže, u ventilátoru snížíme otáčky, ale ne úplně, abychom zbytečně nedosoušeli velké množství hluchých semen a plev. Po sklizni je nutné přírodní osivo ihned dosušit na sušce. Je vhodné využít i dvoufázovou sklizeň. Podle podmínek se výnos semene pohybuje mezi 0,3 - 0,6 t/ha. Semenářské porosty v úzkých řádcích ponecháme nejvýše dva užitkové roky, širokořádkové na tři užitkové roky. TERMIKA netvoří tak mohutný kořenový systém jako kostřavy červené výběžkaté), přesto však v půdě zůstává velké množství organické hmoty. Doporučujeme proto drn přímo zaorat bez podmítky nebo diskování a na jaře sít obilovinu nebo luskoviny, neboť hlubší přípravou půdy by se drn v následujícím roce dostal na povrch a působil potíže při sázení brambor nebo setí kukuřice.