štírovník růžkatý 

TABORAK

PŮVOD:
Štírovník růžkatý TABORAK byl vyšlechtěn výběrem a vzájemnou hybridizací z vybraných rostlin z původní odrůdy Táborský a vybraných ekotypů z lokality Měšice u Tábora. Odrůda byla registrována v ČR v roce 2008. Udržovací šlechtění provádí TAGRO Červený Dvůr s.r.o.

POPIS A HOSPODÁŘSKÉ VLASTNOSTI:
TABORAK je středně ranná až pozdní odrůda, se střední odolností proti poléhání, trs je střední až polorozkladitý. Stonek je středně dlouhý,téměř holý, listy středně velké až velké, květenství, 3-5ti květý okolík, citrónově žluté barvy s červeným nádechem. Kořen je hluboký, rozvětvený. Odrůda je odolná proti napadení komplexem mykóz odumírání kořenů jetelovin, středně odolná proti napadení bílou hnilobou, komplexem listových skvrnitostí, padlí jetelovému a komplexu virových onemocnění.

Při pěstování v monokultuře je výnos suché hmoty v prvním a druhém užitkovém roce je středně vysoký. Výnos suché hmoty v prvním užitkovém roce vzhledem k vytrvalosti nižší a ve druhém a dalším užitkovém roce středně vysoký

POUŽITÍ:
Štírovník růžkatý TABORAK má velice širokou stanovištní amplitudu, je vytrvalý a odolný nepříznivým půdním a klimatickým podmínkám především proti suchu. V požadavcích na stanoviště je velice skromný a nemůže se mu vyrovnat žádná jiná kulturní jetelovina. Je možné jej pěstovat na všech typech půd, včetně velmi chudých a suchých. Jeho velkou předností jsou minimální požadavky na vláhu, na druhé straně, na rozdíl od vojtěšky, snáší i vyšší hladinu spodní vody a zamokření. Je odolný vůči holomrazům. Kvalitou píce se řadí mezi lepší jeteloviny, zvířaty je dobře přijímán. Uplatnění nalézá především v pastvinách pro koně, neboť ze všech jetelovin nejméně nadýmá. Je vhodným komponentem směsí pro vytrvalé luční a pastevní porosty s kombinovaným popř. i sečným využitím. Po spasení rychle a dobře obrůstá, a to v letním i podzimním období. Je náročný na světlo, proto jeho zastoupení v porostu je ovlivňováno počtem sečí. Především v suchých podmínkách zajišťuje výnos, kdy ostatní jeteloviny selžou. Poskytuje kvalitní píci s vysokým obsahem N-látek. Velký význam má v travních porostech v pásmech hygienické ochrany vodních nádrží a pramenných oblastí, kde se nesmí hnojit dusíkem .

SEMENÁŘSKÁ AGROTECHNIKA:
Pro pěstování na semeno vyhovují štírovníku růžkatému TABORAK nejlépe sušší, střední až lehčí půdy, ve výslunné poloze. Vlhké půdy jsou nevhodné. Velmi kyselé půdy mu nesvědčí. Pro semenné porosty jsou naprosto nevhodné pozemky zaplevelené vytrvalými plevely, šťovíky a ostatními jetelovinami, především jetelem bílým a jetelem zvrhlým. V osevním postupu jej po sobě pěstujeme za 4 roky a více, rovněž po ostatních jetelovinách za 4 roky a více. Při hnojení a zařazení do osevního postupu je třeba se řídit zásadou, že čím více hmoty, tím méně semene. Hustý a bujný porost nikdy semenářsky neuspokojí. Nedáváme proto semenářský porost do živinami bohaté půdy a hnojíme jen tehdy vyžaduje-li to stav porostu a jen fosforem a draslem. Dusíkem hnojíme krycí plodinu, zpravidla obilovinu , startovací dávka pro TABORAK je do 30 kg N/ha. Dále je třeba před setím dodat 50 kg P a 80-100 kg K/ha. Významná je potřeba vápníku. Štírovník růžkatý ocení, pokud bylo vápněno 2-3 roky před setím, dávkou 1-2 t/ha.

V zásadě lze říci, že existují dva způsoby pěstování štírovníku růžkatého TABORAK na semeno : V čisté kultuře, nebo ve směsi s travami ozimého charakteru (kostřava luční, jílek vytrvalý). Oba způsoby mají své výhody a nevýhody.

V současné době se jako nejlepší jeví jarní výsev 12-15 kg/ha osiva v čisté kultuře v řádcích 0,20 - 0,25 m, do krycí plodiny se sníženým výsevkem . Nejvhodnější krycí plodinou je jarní pšenice, senážní oves nejméně vhodný je jarní ječmen. U krycí plodiny je nezbytné snížit výsevek (jar. pšenice a oves: 120-100 kg/ha, jar. ječmen max. 80 kg/ha ! ). ). Přípravě pozemku věnujeme velkou pozornost, pro budoucí sklizeň je důležité jeho urovnání a po výsevu je vhodné pozemek přivalit. Sejeme kolmo, nebo šikmo na směr řádků krycí plodiny, povrchový výsev jetelákem je nevhodný. Výsev porostu v čisté kultuře bez podsevu nelze doporučit, neboť v současné době není u nás k dispozici herbicid proti širokolistým plevelům. Porost vysetý bez krycí plodiny se intenzivně zapleveluje a nezbývá než neustále opakovat odplevelovací seče. To rostliny vysiluje a a v letních přísušcích trpí mladé rostliny vysokou teplotou a přímým slunečním svitem. Po sklizni krycí plodiny ihned odstraníme slámu a na podzim provedeme strništní seč, která je nezbytná pro dobré přezimování porostu. Po celou dobu vegetace sledujeme výskyt hrabošů, v případě jejich přemnožení musíme sáhnout k ochraně (např. přípravek STUTOX). V následujícím roce dříve doporučované jarní vláčení raději neprovádíme, neboť nemá výrazný vliv na výnos semene a uvolněné kameny komplikují sklizeň. V případě silného výskytu jednoděložných plevelů (pýr, jílky, ježatka apod.) můžeme aplikovat herbicidy: FUSILADE, TARGA apod. Sklizeň semene provádíme zpravidla ze druhé seče. První seč sklízíme v době počátku květu, posečenou hmotu ihned odklidíme z pozemku a teprve nyní máme možnost omezit výskyt dvouděložných plevelů plošným postřikem 0,5 % roztokem přípravku GRAMOXONE do 3 dnů po seči. Postřik štírovníku neuškodí a bez problémů obroste do 2. seče. Před květem v 2. seči je nezbytné aplikovat přípravky proti třásněnce štírovníkové (Odontothrips loti) např. přípravkem DECIC a další. Bez tohoto zásahu nelze očekávat uspokojivou sklizeň semene. Opylování štírovníku nedělá potíže, je výbornou medonosnou rostlinou a je přednostně navštěvován včelou medonosnou a jinými opylovači. Sklizeň bývá ztěžována nestejnoměrným zráním a pukavostí lusků. Porost je nutné před sklizní desikovat nejlépe přípravkem REGLONE, neboť vzhledem k rychlému působení desesikantu se nám lépe odhadne doba sklizně a optimální zralost. Určení vhodné doby sklizně není snadné, je třeba posuzovat jak stav lusků tak i vyzrálost semene. Obecně lze říci, že desikujeme v době, kdy převážná část lusků dostala světležlutou barvu s nádechem do hněda, lusky již nejsou šťavnaté, zasychají a některé jsou již puklé. Semeno musí být již nažloutlé barvy s nádechem dohněda, tuhé, nechá se však nehtem přerýpnout. Stav semene je pro určení sklizně rozhodující a neodpovídá vždy popsanému stavu lusků, zvláště ve 2. seči. Přímou sklizeň můžeme provést kombajnem již za 3 dny po desikaci, nejlépe za podmračeného počasí, dopoledne, nebo navečer neboť za prudkého slunečního svitu lusky při kontaktu s lištou ihned pukají a dochází k velkým ztrátám. S výhodou lze použít, jako u sklizně jetele plazivého adaptér na kombajn - tzv. vakuový sklízeč. Pro omezení ztrát semen, která při puknutí lusku nepadnou na zem, ale zůstanou zachyceny v posečené hmotě, by byla výhodnější dělená sklizeň - posečení porostu bez desikace diskovou sečkou a následný sběr po proschnutí sklízecí mlátičkou. V tomto případě musí být jistota stálého počasí , aby řádky proschly a bylo možné je sebrat vymlátit. Pokud posečená hmota na řádcích vlivem nepříznivého počasí neproschne, dochází rychle k rozvoji hub a plísní a semena, která většinou ještě nejsou vyzrálá, jsou napadena, což se projeví především v nízké klíčivosti osiva. Ihned po sklizni je nutné osivo dosušit na minimálně 13 % vlhkosti. Výnosy osiva nejvíce ovlivňuje průběh počasí a výše ztrát při sklizni a pohybují se od 50 do 300 kg/ha. Semenářský porost zpravidla pěstujeme na jeden užitkový rok, ale je možné jej ponechat, pokud není zaplevelen a počasí nám zabránilo jej dobře sklidit v prvním roce, i do druhého užitkového roku . V tom případě sklízíme na semeno již 1. seče.

Alternativou pěstování v monokultuře je založení semenářského porostu ve směsi s travou ozimého charakteru, nejlépe kostřavou luční. Směs osiva: 5-8 kg štírovníku a 20 kg kostřavy luční vyséváme obdobně jako v čisté kultuře do podsevu, je ale možné jej založit i bez krycí plodiny. Nehnojíme dusíkem, abychom nepodporovali růst a konkurenci kostřavy luční. Semenná sklizeň se provádí zásadně z 2 seče, po seči není možné aplikovat postřik Gramaxonem, ale hubení třásněnky samozřejmě provedeme. Při sklizni se kostřava luční působí jako podpůrná rostlina a usnadňuje posečení a výmlat štírovníku. Výnos osiva je závislý na zastoupení rostlin štírovníku v porostu, na vývoji počasí v době sklizně.